Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) patří mezi tzv. flexibilní formy zaměstnání. Využívají ji především studenti, senioři, invalidní důchodci a rodiče na rodičovské dovolené. Jaký je rozsah pprovedneíráce u DPČ? Na co vše mají dohodáři nárok? Kdy je potřeba odvádět zdravotní a sociální pojištění?
Dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o pracovní činnosti prošla, stejně jako dohoda o provedení práce, v posledních dvou letech mnoha změnami. Záměrem aktualizace zákoníku práce bylo především posílení postavení dohodářů na srovnatelnou úroveň se zaměstnanci, kteří pracují na hlavní či vedlejší pracovní poměr.
DPČ je poměrně výhodná a flexibilní forma brigády. Zákoník práce ji omezuje na 20 odpracovaných hodin týdně (polovina stanovené týdenní pracovní doby), celkem tedy 80 hodin měsíčně.
Brigáda na dohodu je přípustná od 15 let. Výjimku představuje zaměstnávání mladistvých, kteří dovršili 14. rok věku, avšak pouze v období letních prázdnin za současné zvýšené zákonné ochrany (pouze lehčí práce, které neohrozí zdraví zaměstnance).
Náležitosti dohody o pracovní činnosti
Písemná dohoda o pracovní činnosti musí kromě identifikace jejích stran, data a podpisů, obsahovat alespoň:
- specifikaci pracovní činnosti, kterou má zaměstnanec vykonávat,
- rozsah pracovní doby - obvykle se uvádí 80hodinový limit,
- dobu, na kterou se dohoda uzavírá - zpravidla do 31. 12. nebo na 1 rok.
V opačném případě je DPČ neplatná.
Informační povinnost zaměstnavatele
Podle § 77a zákoníku práce musí zaměstnavatel písemně informovat zaměstnance o obsahu pracovního vztahu založeného dohodou. Jedná se například o:
- místo výkonu práce,
- odměnu z dohody - mzdová (hodinová) sazba či paušální částka,
- délku zkušební doby, pokud si ji smluvní strany sjednaly,
- výměru dovolené, popř. způsob jejího výpočtu,
- možnosti odborného rozvoje zaměstnance - například jazykové kurzy.
Kompletní výčet informací, které musí zaměstnavatel poskytnout dohodáři, je obsažen v § 77a zákoníku práce.
Informační povinnost se považuje za splněnou, pokud je obsažena v dohodě o pracovní činnosti nebo jsou informace poskytnuty zaměstnanci prostřednictvím jiného písemného dokumentu (např. pracovní řád). A to nejpozději ve lhůtě 7 dnů od nástupu do práce.
Rozvržení pracovní doby
Zaměstnavatel má povinnost vyhotovit písemný rozvrh směn, s nímž brigádníka na dohodu seznámí alespoň 3 dny před začátkem první směny či období, na které se rozvrh vztahuje.
V praxi však bývá rozvržení pracovní doby ponecháno vzájemné dohodě zaměstnance se zaměstnavatelem.
Délka jedné pracovní směny nesmí činit více než 12 hodin.
Příplatky za práci
Dohodáři mají nárok na příplatky za práci konanou:
- o víkendu,
- ve svátek,
- v noci,
- ve ztíženém pracovním prostředí,
a to ve stejném rozsahu jako zaměstnanci v pracovním poměru.
Pracovníci na DPČ však stále nemohou pracovat přesčas, tudíž jim za takovou práci nenáleží ani příplatek.
Překážky v práci
Dohodáři mohou, stejně jako zaměstnanci s pracovní smlouvou, uplatnit překážky v práci. A to jednak osobní, jednak z důvodu obecného zájmu. Jde například o návštěvu u lékaře či účast na svatbě.
V praxi to ovšem znamená pouze povinnost zaměstnavatele omluvit nepřítomnost zaměstnance na pracovišti, nikoli mu poskytnout náhradu odměny z dohody. Půjde tedy o omluvené neplacené pracovní volno.
Výčet překážek v práci stanoví zákoník práce v § 199 (osobní překážky) a v § 200-205 (překážky z důvodu obecného zájmu).
Nárok na dovolenou
Brigádníci na DPČ mají nárok na dovolenou. Avšak jen za podmínky, že:
- dohoda trvá alespoň 28 kalendářních dnů za 1 kalendářní rok,
- zaměstnanec v průběhu celého trvání dohody odpracoval alespoň 80 hodin (4násobek fiktivní dvacetihodinové pracovní doby).
Dovolená se určí pomocí pravidel obsažených v § 213 zákoníku práce. Zaměstnanec má právo na dovolenou za každý celý odpracovaný týden, a to v rozsahu 1/52týdenní pracovní doby vynásobené zákonnou výměrou dovolené stanovené pro hlavní pracovní poměr (4 týdny). Podle § 77 odst. 8 zákoníku práce činí pro účely výpočtu dovolené týdenní pracovní doba 20 hodin.