Pracovní neschopnost vzniká z různých důvodů a není přitom podstatné, zda k ní došlo přímo na pracovišti zaměstnavatele či nikoli. Může se jednat například o chřipku, zlomeninu, pracovní úraz či nemoc z povolání. Jaké jsou práva a povinnosti zaměstnance i zaměstnavatele? Co je léčebný režim a jaké má podmínky? Kdy jsou možné vycházky při pracovní neschopnosti a co zaměstnanci hrozí za jejich porušování?
Jaká pravidla platí pro pracovní neschopnost?
Pokud lékař potvrdí zaměstnanci dočasnou pracovní neschopnost, předně má zaměstnanec právo na náhradu mzdy. Prvních 14 dní ji hradí zaměstnavatel, posléze tuto povinnost přebírá Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Náhrada mzdy se vyplácí z nemocenské dávky.
Nicméně s dočasnou pracovní neschopností souvisí rovněž dodržování stanoveného léčebného režimu.
To znamená, že je zaměstnanec povinen:
- dodržovat veškerá léčebná a rehabilitační opatření sloužící k jeho efektivnímu uzdravení,
- zdržovat se na určeném místě - obvykle se jedná o bydliště zaměstnance,
- řádně označit místo, na němž se zdržuje - viditelné číslo popisné, funkční zvonek a jmenovka na vstupních dveřích.
Adresu, na níž se zaměstnanec v průběhu dočasné pracovní neschopnosti zdržuje, lze průběžně měnit. Avšak pouze se souhlasem ošetřujícího lékaře. Pokud by se ovšem jednalo o přesun do ciziny, bylo by nutné získat souhlas rovněž od České správy sociálního zabezpečení.
Příklad: Na začátku pracovní neschopnosti se zaměstnanec zdržoval v Praze. Nicméně po pár dnech si chtěl odpočinout od města, tudíž se rozhodl odjet k sestře, jež bydlí na vesnici. Před odjezdem však musel navštívit ošetřující lékařku a získat její souhlas se změnou adresy, na které ho bude možné zastihnout. V případě, že by chtěl zaměstnanec odjet za příbuznými do Německa, musel by si předem vyžádat souhlas jednak ošetřující lékařky, jednak příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.
Vycházky při pracovní neschopnosti
Dle povahy onemocnění či úrazu je v určitých případech (zejm. u dlouhodobé pracovní neschopnosti) žádoucí stanovit zaměstnanci vycházky. Tedy dobu, po kterou se zaměstnanec nemusí zdržovat na uvedené adrese. Podmínkou je, aby se zdravotní stav práce neschopného zaměstnance, stanovený léčebný režim a vycházky vzájemně nevylučovaly.
Příklad: Povolení vycházek zaměstnanci s angínou by bylo zcela v rozporu s jeho léčebným režimem. Naopak vycházky pro zaměstnance, který je v dlouhodobé pracovní neschopnosti po operaci zápěstí, jsou více než žádoucí. A to za účelem zařizování každodenních záležitostí, dodržování rehabilitačního plánu, regenerace svalstva a udržení psychického zdraví.
Ošetřující lékař může zaměstnanci povolit vycházky na nejvýše 6 hodin denně, a to v rozmezí od 7:00 do 19:00 hod. Rozsah vycházek musí odpovídat zdravotnímu stavu zaměstnance, přičemž se může jednat o jeden či více časových úseků.
Lze tedy vycházky stanovit jako:
- jeden časový úsek - např. v trvání 6 nebo 4 hodin denně,
- více časových úseků - kupř. 2 hodiny v dopoledních hodinách a 4 hodiny v průběhu odpoledne.
Vždy je jen na vůli ošetřujícího lékaře, zda vycházky zaměstnanci povolí a jaký stanoví jejich rozsah.
“Neomezené” vycházky při pracovní neschopnosti
Výjimečnou situací je tzv. “volný režim” vycházek neboli neomezené vycházky. To znamená, že si zaměstnanec může volit režim vycházek podle svého aktuálního zdravotního stavu, resp. své vůle.
Neomezené vycházky se uplatňují, pokud:
- je zranění natolik závažné, že vyžaduje mimořádně náročný léčebný plán (kupř. velké množství návštěv u lékaře a rehabilitačního specialisty),
- uzdravení zaměstnance vyžaduje intenzivní léčbu (např. potřeba rehabilitací po zlomenině kyčle, a to rovněž v podobě pravidelných procházek),
- nepříznivé vedlejší účinky léčby značně ovlivňují zdravotní stav zaměstnance (zejm. z psychického hlediska),
- je zdravotní stav zaměstnance velmi závažný (např. onkologické onemocnění),
a některý z těchto aspektů neumožňuje zaměstnanci využít stanovenou dobu vycházek.
O volný režim vycházek žádá zaměstnanec u své ošetřující lékařky. Ta následně společně se svým stanoviskem podá žádost o udělení souhlasu ze strany ČSSZ, a to v elektronické podobě. Posudkový lékař s neomezenými vycházkami buď souhlasí, nebo žádost zamítne.
Porušení léčebného režimu
Co týče dodržování léčebného režimu, resp. režimu vycházek a pobytu zaměstnance na sdělené adrese, probíhají kontroly. Je k nim oprávněna jednak okresní správa sociálního zabezpečení, jednak zaměstnavatel (v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti).
Pokud dojde k porušení stanoveného režimu, následkem může být zkrácení či odejmutí náhrady mzdy (od zaměstnavatele) nebo nemocenské dávky.
Pozn.: Zaměstnavatel může kontrolovat pouze to, zda se zaměstnanec zdržuje na uvedené adrese. Nemá však právo na informace o jeho zdravotním stavu. Pokud tedy zaměstnanec v době kontroly například staví přístřešek na zahradě, nejedná se o důvod pro krácení či odejmutí náhrady mzdy.
Podle závažnosti porušení režimu vycházek hrozí zaměstnanci rovněž výpověď pracovní smlouvy nebo pokuta od ČSSZ.