Dohoda o provedení práce (DPP) patří mezi nejvýhodnější formu spolupráce. Využívá se především u příležitostných či sezónních prací nebo v případě zaměstnání malého rozsahu. Společně s dohodou o pracovní činnosti (DPČ) prošla v posledních dvou letech řadou legislativních změn, a to ve prospěch dohodářů. Na co vše mají brigádníci na DPP právo? Jaké jsou limity pro odvod pojistného? A jak je to s hlášením dohod?
Dohoda o provedení práce
Dohoda o provedení práce je poměrně striktně omezena limitem odpracovaných hodin za jeden kalendářní rok. Brigádník může pro stejného zaměstnavatele odpracovat nanejvýše 300 hodin ročně. Po překročení stanoveného limitu již není možné uzavřít novou DPP - je tudíž potřeba vyčkat do dalšího roku. V praxi se na zbývající období sjednává dohoda o pracovní činnosti, která umožňuje práci v rozsahu až 80 hodin měsíčně.
DPP může být uzavřena s každým, kdo dovršil 15. rok věku. Výjimkou je zaměstnávání mladistvých od 14 let. Lze je zaměstnávat výlučně v době letních prázdnin, přičemž se nesmí jednat o práce, které by měly negativní vliv na jejich zdraví. Zpravidla jde o administrativní výpomoc, práci v kavárně či restauraci, nebo uměleckou tvorbu.
Náležitosti dohody o provedení práce
Písemná dohoda o provedení práce musí obsahovat především:
- identifikační údaje stran dohody,
- popis prací, které má zaměstnanec vykonávat,
- rozsah pracovní doby - zpravidla se uvádí 300hodinový limit,
- dobu trvání dohody - obvykle do 31. 12. (lze uvést i kratší časový úsek - například 1-2 měsíce),
- datum, místo a podpisy stran.
Pakliže dohoda o provedení práce nesplňuje zákonné náležitosti, je neplatná. Jinými slovy není pro její strany právně závazná.
Informační povinnost zaměstnavatele
Zaměstnavatel musí v písemné formě informovat zaměstnance o obsahu pracovního vztahu založeného dohodou. Jde například o:
- místo výkonu práce,
- výši odměny z dohody - mzdová (hodinová) sazba či fixní měsíční částka,
- výměru nebo způsob výpočtu dovolené,
- odborný rozvoj zaměstnance - například jazykové nebo rekvalifikační kurzy.
Souhrnný výčet informací, které má zaměstnavatel sdělit dohodáři, obsahuje § 77a zákoníku práce.
Informační povinnost lze splnit přímo v dohodě o provedení práce nebo prostřednictvím jiného dokumentu (např. vnitřní předpisy, kolektivní smlouva apod.). Zaměstnavatel tak musí učinit vždy nejpozději 7 dnů ode dne započetí výkonu sjednaných prací.
Rozvrh pracovní doby
Zaměstnavatel je povinen vyhotovit písemný rozvrh pracovní doby, resp. směn, a seznámit s jeho obsahem zaměstnance. A to alespoň 3 dny před zahájením pracovní směny, případně období, pro které rozvrh platí.
Nicméně častější a praktičtější variantou je, že místo jednostranného rozvržení směn proběhne mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vzájemná dohoda.
Příplatky za práci
Pracovníci na DPP mají právo na příplatky za práci, kterou vykonají:
- o víkendu - tedy v sobotu nebo v neděli,
- ve svátek,
- v noci - od 22:00 hod. do 6:00 hod.,
- ve ztíženém pracovním prostředí.
Minimální výše příplatků je stejná jako u zaměstnanců s pracovní smlouvou.
Jelikož brigádníci na dohodu nemohou pracovat přesčas, nenáleží jim ani příplatky.
Překážky v práci
Nejen pro zaměstnance v pracovním poměru, ale i pro dohodáře, platí překážky v práci. A to jak osobní, tak z důvodu obecného zájmu. Jedná se například o lékařské ošetření nebo účast na pohřbu.
Nicméně v případě DPP nevzniká právo na náhradu odměny z dohody. Zaměstnavatel má pouze povinnost omluvit zaměstnancovu nepřítomnost na pracovišti, tedy mu poskytnout volno.
Překážky v práci upravuje zákoník práce v § 199-205.
Nárok na dovolenou
Dohoda o provedení práce garantuje právo na dovolenou, pokud:
- trvá v jednom kalendářním roce alespoň 28 kalendářních dnů,
- zaměstnanec po dobu trvání dohody odpracuje minimálně 80 hodin.
Dovolená se stanoví podle podmínek uvedených v § 213 zákoníku práce. Zaměstnanci náleží placené volno za každý celý odpracovaný týden. A to v rozsahu 1/52 týdenní pracovní doby vynásobené o zákonnou výměru dovolené (4 týdny). Pro účely výpočtu dovolené činí ve smyslu § 77 odst. 8 zákoníku práce týdenní pracovní doba 20 hodin.
Registrační povinnost zaměstnavatele
Zaměstnavatel má povinnost hlásit veškeré dohody o provedení práce České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Informuje se o vzniku, změnách a ukončení DPP.
Hlášení příjmů z dohody o provedení práce
Zaměstnavatel musí každý měsíc hlásit odměnu z dohody (prostřednictvím písemného výkazu). A to bez ohledu na její výši, resp. překročení limitu pro vznik účasti na pojistném (v roce 2026 se jedná o 12 000 Kč). Hlásí se tudíž i tzv. “nulové dohody”, tj. dohody, z nichž nebyla za předmětný měsíc odvedena žádná odměna. Výkaz práce se podává vždy do 20. dne následujícího měsíce.
Nicméně od 1. 4. 2026 nastane změna, konkrétně dojde k zavedení tzv. Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ). V jeho důsledku se sjednotí jednotlivé formuláře sloužící k evidenci DPP a současně se rozšíří informační povinnost zaměstnavatele o hlášení DPČ a veškerých nízkopříjmových zaměstnání (odměna je nižší než limit pro odvod pojistného).