Překážky v práci reflektují situaci, kdy zaměstnanec nemůže plnit pracovní úkoly, a to v důsledku určitých skutečností. Jde o překážky jednak na straně zaměstnavatele, jednak na straně zaměstnance. Jak se změnily podmínky uplatnění tzv. jiných důležitých osobních překážek v práci po flexibilní novele zákoníku práce? Kdy má zaměstnanec právo na náhradu mzdy? Jsou osobní překážky přiznány i "dohodářům"?
Překážky v práci na straně zaměstnance
Překážky v práci se na straně zaměstnance dělí do dvou kategorií, a to na:
- důležité osobní překážky,
- překážky z důvodu obecného zájmu.
Mezi osobní důvody, pro něž zaměstnanec nemůže pracovat pak patří především:
- režim dočasné pracovní neschopnosti, případně karanténa,
- ošetřování dítěte či dlouhodobé ošetřování blízké osoby,
- mateřská a rodičovská dovolená,
- jiné důležité osobní překážky v práci, které jsou vymezeny v nařízení vlády č. 590/2006 Sb.
Jinými důležitými osobními překážkami v práci se rozumí například:
- návštěva zdravotnického zařízení,
- hledání nového zaměstnání,
- svatební obřad,
- úmrtí blízké osoby,
- doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení.
Hledání nového zaměstnání
Od 1. 6. 2025 platí, že zaměstnanec, který je ve výpovědní době, má právo na volno za účelem hledání nového zaměstnání, a to v rozsahu:
- 4 celých dnů s náhradou mzdy, pokud se pracovní poměr ukončuje dohodou nebo výpovědí ze strany zaměstnavatele - konkrétně pro organizační změny, nadbytečnost zaměstnance nebo ze zdravotních důvodů (§ 52 písm. a)-e) zákoníku práce),
- 2 celých neplacených dnů, pokud zaměstnavatel vypověděl zaměstnanci pracovní smlouvu pro porušení pracovní kázně nebo právních předpisů (§ 52 písm. f)-h) zákoníku práce) - platí i pro rozvázání pracovního poměru dohodou,
- 4 celých dnů bez náhrady mzdy, jde-li o ukončení pracovní smlouvy z iniciativy zaměstnance,
- další 2 celé dny neplaceného volna za účelem konzultace na Úřadu práce, avšak pouze v případě, že stanovené pracovní volno zaměstnanec vyčerpal, aniž by se mu povedlo nalézt nové pro něj vhodné zaměstnání.
Svatební obřad
Flexinovela zákoníku práce přiznává zaměstnanci nárok na čerpání volna v rozsahu 2 celých dnů, konkrétně za účelem realizace vlastního svatebního obřadu.
Nicméně náhradu mzdy obdrží zaměstnanec pouze za den, kdy se obřadu účastní. A to bez ohledu na termín jeho konání - náhrada mzdy zaměstnanci tedy náleží, i pokud svatební obřad připadne na víkend.
Úmrtí blízké osoby
Zaměstnanec má právo na 3 dny volna s náhradou mzdy, pokud jde o úmrtí:
- manžela/ky,
- druha/žky,
- dítěte.
Jeden den je však určen k účasti na pohřbu těchto osob.
Pokud se jedná o úmrtí manžela/ky, druha/žky, dítěte, vnoučete, rodiče či prarodiče, může zaměstnanec čerpat až dalších 5 dnů volna, avšak bez náhrady mzdy.
Co se týče účasti na pohřbu jiných osob, zaměstnanec má nárok na 1-2 dny placeného volna, a to v závislosti na stupni příbuznosti se zemřelým. Výčet těchto osob se nachází v příloze k nařízení vlády č. 590/2006 Sb.
Doprovod do zdravotnického zařízení
V případě doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení, náleží zaměstnanci náhrada mzdy až za 1 den volna. A to pokud:
- je doprovod k lékaři nezbytný,
- se jedná o náhlý úraz či onemocnění, případně předem plánované ošetření nebo zákrok,
- zaměstnanec doprovází manžela/ku, druha/žku, dítě, rodiče nebo prarodiče, popř. rodiče či prarodiče své/ho manželky/a.
Kdy má zaměstnanec právo na náhradu mzdy?
Připravili jsme pro vás přehlednou tabulku, která shrnuje volno z důvodů překážek v práci z osobních důvodů zaměstnance - s náhradou i bez náhrady mzdy.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Překážky v práci a dohody
V důsledku flexinovely zákoníku práce mají zaměstnanci pracující na dohodu o pracovní činnosti a dohodu o provedení práce nárok na uplatnění všech osobních překážek v práci, tj. i jiných důležitých osobních překážek.
Nicméně zaměstnavatel je povinen "dohodářům" absenci na pracovišti pouze omluvit, nikoli jim poskytnout náhradu odměny z dohody. Volno je tedy neplacené.