Pracovní smlouvu lze ukončit hned několika způsoby. A to písemnou dohodou, výpovědí, okamžitou výpovědí a okamžitým zrušením pracovního poměru ve zkušební době. Pokud smluvní strany nejsou ochotny uzavřít vzájemnou dohodu, nezbývá než pracovní smlouvu vypovědět. Nicméně zákoník práce stanoví odlišné podmínky pro výpověď ze strany zaměstnavatele a vypovězení pracovního poměru zaměstnancem.
Z jakých důvodu lze ukončit pracovní smlouvu? Co musí výpověď obsahovat, aby byla platná? Může se zaměstnanec proti výpovědi bránit?
Výpověď pracovní smlouvy ze strany zaměstnavatele
Zaměstnavatel může vypovědět pracovní smlouvu pouze ze zákonných důvodů. Jejich výčet je obsažen v § 52 zákoníku práce, přičemž se jedná o:
- výpověď z organizačních důvodů – zrušení či přemístění zaměstnavatele nebo jeho části (pobočky), reorganizace, outsourcing,
- výpověď pro nadbytečnost zaměstnance,
- dlouhodobou ztrátu zdravotní způsobilosti zaměstnavatele k výkonu práce dle pracovní smlouvy, a to na základě lékařského posudku,
- zdravotní nezpůsobilost k výkonu práce pro zaměstnavatele dle rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví, přičemž zaměstnavatel nemůže zaměstnanci nabídnout jinou vhodnou pracovní pozici (dosažení nejvyššího stupně expozice na pracovišti),
- nesplnění podmínek pro výkon sjednané práce, a to ve smyslu právních předpisů / nesplnění požadavků zaměstnavatele na výkon práce reflektovaný v neuspokojivých pracovních výsledcích - pouze za podmínky písemného upozornění k nápravě ze strany zaměstnavatele v průběhu uplynulých 12 měsíců (vytýkací dopis od zaměstnavatele) - např. opakované pozdní příchody na pracoviště nebo neplnění termínů stanovených zaměstnavatelem,
- existenci důvodů pro okamžité zrušení pracovního poměru / závažné porušení povinností, které zaměstnanci ukládají právní předpisy - pouze, pokud zaměstnavatel v posledních 6 měsících písemně upozornil zaměstnance na možnost vypovězení pracovního poměru – např. opakované odmítání používání ochranných pracovních pomůcek, a tedy soustavné porušování BOZP,
- porušení jiné povinnosti zvlášť hrubým způsobem – nedodržování stanoveného režimu v době trvání pracovní neschopnosti.
Co se týče porušení léčebného režimu po dobu pracovní neschopnosti, zaměstnavatel má právo uplatnit výpověď do 1 měsíce ode dne, kdy se o takovém jednání zaměstnance dozvěděl, nejpozději však ve lhůtě 1 roku.
Komu nelze dát výpověď?
Přesto, že má zaměstnavatel zákonný důvod pro vypovězení pracovní smlouvy, nesmí tak učinit v tzv. ochranné době. Jde o:
- dočasnou pracovní neschopnost zaměstnance,
- výkon vojenského cvičení, popř. služby, a to jednak po celou dobu výkonu, jednak ve lhůtě 2 týdnů od propuštění zaměstnance,
- výkon veřejné funkce ze strany zaměstnance,
- čerpání mateřské, otcovské a rodičovské dovolené,
- dočasnou nezpůsobilost pro výkon noční práce,
- dlouhodobé ošetřovné nebo ošetřování dítěte mladšího 10 let.
Výpověď pracovní smlouvy ze strany zaměstnance
Zaměstnanec nemusí, na rozdíl od zaměstnavatele, vypovězení pracovního poměru odůvodňovat.
Neomezují ho tedy výpovědní důvody stanovené zákoníkem práce. Pracovní smlouva tak může být ukončena z jakéhokoli důvodu, případě bez jeho uvedení.
Náležitosti výpovědi z pracovního poměru
Písemná výpověď pracovní smlouvy musí obsahovat především:
- identifikaci smluvních stran - jméno a příjmení, datum narození, adresa trvalého bydliště (název, IČ, sídlo - u právnických osob),
- specifikaci smlouvy, jež má být vypovězena,
- výslovné ukončení pracovněprávního vztahu,
- výpovědní důvod, včetně uvedení zákonného ustanovení,
- poučení zaměstnance o právu namítat neoprávněnost výpovědi a navrhnout soudní přezkum – platí pouze pro zaměstnavatele,
- datum, místo a podpis smluvní strany, která pracovní poměr vypovídá.
Výpovědní doba
Délka výpovědní doby činí 2 měsíce, přičemž začíná běžet již dnem doručení výpovědi. A to bez ohledu na to, která smluvní strana pracovní smlouvu vypovídá.
Zákoník práce stanoví dvě výjimky, u nichž se výpovědní doba krátí na 1 měsíc. Jedná se o důvody obsažené v § 52 písm. f)-h) zákoníku práce.
Obrana proti výpovědi z pracovního poměru
Pokud se zaměstnanec domnívá, že jde o neoprávněnou výpověď, může proti ní podat námitky. Námitky je třeba sepsat bezodkladně po vypovězení pracovního poměru a doručit je zaměstnavateli. Do doby vypořádání námitek nedochází dle zákoníku práce k zániku pracovní smlouvy.
V případě, že zaměstnavatel námitky zamítne jako nedůvodné, může se zaměstnanec obrátit na soud. Konkrétně prostřednictvím žaloby na neplatnost výpovědi, a to do 2 měsíců.
Datum publikace: 11. 5. 2026
Autor: Klára Málková