Co je odstupné a za jakých podmínek na něj má zaměstnanec nárok? Jaká je výše odstupného? Liší se vyplacená částka, pokud dojde k ukončení pracovního poměru pro zdravotní nezpůsobilost zaměstnance? V jakých situacích musí zaměstnanec odstupné vrátit? A jak je to s odvody na zdravotní a sociální pojištění?

Odstupné

Odstupné je jednorázová finanční náhrada, jež má zaměstnanci kompenzovat ukončení pracovního poměru, které nezavinil ani ho nemohl ovlivnit. 

Primárním účelem výplaty odstupného je poskytnutí finanční pomoci zaměstnanci za účelem překlenutí období nezaměstnanosti, a tedy i nepříznivé sociální situace. 

Ukončení pracovního poměru

Základní podmínkou pro poskytnutí odstupného je ukončení pracovního poměru, a to z důvodu na straně zaměstnavatele, tedy důvodu, který zaměstnanec nezavinil. 

Pro účely nároku na odstupné není rozhodné, zda byla pracovní smlouva rozvázána písemnou dohodou smluvních stran nebo jednostrannou výpovědí ze strany zaměstnavatele.

Zaměstnavatelé se mnohdy mylně domnívají, že pokud uzavřou dohodu o ukončení pracovního poměru, nemusí zaměstnanci vyplatit odstupné, a to i přesto, že by mu v případě výpovědi náleželo. Nicméně takový postup není v souladu se zákoníkem práce, protože zkracuje práva zaměstnance - odstupné mu tedy musí být uhrazeno vždy, když jsou splněny zákonné podmínky, tj. bez ohledu na způsob zániku pracovní smlouvy. 

Odstupné a výpovědní důvody

Zákoník práce v § 52 ve spojení s § 67 upravuje situace, kdy zaměstnanci náleží odstupné.

Nárok na odstupné totiž nevzniká zaměstnanci vždy, tj. nevztahuje se na všechny výpovědní důvody. Platí pouze pro výpověď z organizačních důvodů (§ 52 písm. a)-b) zákoníku práce), výpověď pro nadbytečnost (§ 52 písm. c) zákoníku práce) a ukončení pracovní smlouvy na základě zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance (§ 52 písm. e) zákoníku práce).

V praxi se jedná například o:

  • zánik živnostenského oprávnění zaměstnavatele, 
  • změnu sídla z Prahy do Brna, 
  • zrušení pobočky zaměstnavatele, přičemž se v zaměstnancově blízkosti nenachází žádná jiná pobočka, 
  • nahrazení pracovní pozice zaměstnance automatickým strojem.

Co se týče zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance, garance odstupného se vztahuje pouze na situaci, kdy dojde k nejvyšší přípustné exkluzi zaměstnance na pracovišti, konkrétně na základě rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví. Tedy neexistuje žádná pracovní pozice, kterou by mohl zaměstnanec vykonávat, aniž by tím ohrozil či zhoršil svůj zdravotní stav.

Výše odstupného

Zákoník práce v § 67 odst. 1 stanoví minimální výši odstupného, které musí být zaměstnanci, s nímž zaměstnavatel ukončuje pracovní poměr, poskytnuto. 

Odstupné se řídí počtem odpracovaných let, přičemž se počítá z průměrné měsíční mzdy zaměstnance. Jedná se o:

  • jednonásobek průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr trval méně než 1 rok,
  • dvojnásobek průměrné měsíční mzdy, pokud pracovní smlouva trvala v rozmezí od 1 roku do 2 let,
  • trojnásobek průměrné měsíční odměny, pakliže pracovní poměr trval minimálně 2 roky,
  • dvanáctinásobek průměrného výdělku, pokud je pracovní smlouva ukončena z důvodu podle § 52 písm. e) zákoníku práce. 

Jde o minimální výši odstupného, která musí být zaměstnanci garantována - lze tedy poskytnout i vyšší částku. 

Výpočet odstupného a odvody na pojistné

Průměrná měsíční mzda zaměstnance se vypočítá z hrubého výdělku za poslední ukončené čtvrtletí.

Pozn.: Odstupné se stanoví k srpnu. Podkladem pro výpočet je tedy druhý kvartál, tj. duben až červen. Nicméně, v případě, že by ke stanovení odstupného došlo až v říjnu, použijí se údaje ze třetího čtvrtletí, tedy července až září. 

Odstupné se vyplácí společně s poslední mzdou zaměstnance, tudíž se z něj hradí daň z příjmů. Na straně druhé nepodléhá odvodům na zdravotní a sociální pojištění.

Vrácení odstupného

Pakliže zaměstnanec po vyplacení odstupného začne opět pracovat pro totožného zaměstnavatele, musí mu odstupné vrátit, resp. jeho poměrnou část. A to za podmínky, že tak učiní dříve než uplyne doba reflektující násobky stanoveného odstupného. 

Pozn.: Pokud zaměstnanec obdržel odstupné na dva měsíce a po měsíci znovu nastoupí do práce (stejný zaměstnavatel), je povinen vrátit polovinu vyplacené částky. 

Kdy nevzniká nárok na odstupné?

Nárok na odstupné nevzniká, jestliže:

  • je pracovní poměr ukončen z důvodů na straně zaměstnance,
  • dojde k okamžitému zrušení pracovního poměru, 
  • zaměstnavatel rozváže pracovní smlouvu ve zkušební době,
  • dojde k zániku pracovní smlouvy na dobu určitou, 
  • zaměstnavatel vypoví pracovní poměr z důvodů podle § 52 písm. d) a písm. f)-h) zákoníku práce,
  • zaměstnanec pracuje na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. 

Náhrada při pracovním úrazu a nemoci z povolání

Při ukončení pracovního poměru ve smyslu § 52 písm. d) zákoníku práce vzniká zaměstnanci, který pozbyl způsobilost vykonávat dosavadní práci, právo na jednorázovou náhradu ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku. Nejedná se tedy přímo o odstupné.

Náhradu vyplácí zaměstnavatel, který si ji posléze může refundovat ze zákonného pojištění.

Jednorázová finanční kompenzace zaměstnanci náleží pouze při ukončení pracovního poměru pro:

  • pracovní úraz, 
  • nemoc z povolání,
  • ohrožení nemocí z povolání.

Ztrátu zdravotní způsobilosti je potřeba prokázat buď lékařským posudkem vydaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb, nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává.

Datum publikace: 14. 7. 2026

Autor: Klára Málková