Dostali jste výpověď z pracovního poměru kvůli nemoci z povolání? Jaká onemocnění mohou být způsobena provozní činností? Co když zaměstnavatel požaduje podpis dohody, kterou uznáte výpovědní důvod, s nímž nesouhlasíte? Máte v případě nemoci z povolání právo na odstupné?
Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele
Výpověď z pracovního poměru představuje jednostranné právní jednání ve smyslu § 50 zákoníku práce. Je tedy účinná doručením druhé smluvní straně, přičemž pracovní smlouva končí uplynutím výpovědní doby bez dalšího.
Výpověď musí být písemná a odůvodněná, včetně odkazu na zákonné ustanovení dle výpovědního důvodu - např. § 52 písm. d) zákoníku práce. Zaměstnavatel musí uvést rovněž poučení o možné obraně, tj. uplatnění námitek, případně soudní ochrany.
Proti neoprávněné výpovědi se lze bránit žalobou adresovanou soudu, v jehož obvodu má zaměstnavatel sídlo.
Rozvázání pracovního poměru
„Rozvázání pracovního poměru“ je v případě jednostranné výpovědi nadbytečný dokument, který by mohl zaměstnanci způsobit komplikace.
S takovou situací se setkala Občanská poradna Havířov - zaměstnankyně obdržela výpověď z pracovního poměru a posléze měla podepsat ještě písemnou dohodu. De facto by se ale jednalo o novou dohodu o ukončení pracovního poměru odporující podané výpovědi ze strany zaměstnavatele.
Nejbezpečnějším řešením pro zaměstnance je tedy nechat uplynout výpovědní dobu a nic dalšího nepodepisovat. Když nic nepodepíšete, nevyjadřujete souhlas s odůvodněním výpovědi, které uvedl zaměstnavatel, a jež může být současně v rozporu s realitou.
Nemoc z povolání
Pokud jste obdrželi výpověď pro dosud nepotvrzenou nemoc z povolání, neznamená to, že vám ukončením pracovní smlouvy zanikají nároky vůči zaměstnavateli.
Nařízení vlády č. 296/1995 Sb. stanoví seznam nemocí z povolání. Pakliže se dostavíte k lékaři s dlouhodobým onemocněním (např. syndrom karpálních tunelů nebo zánět šlach), které mohlo být způsobeno výkonem pracovní činností, máte právo na přezkum, zda se nejedná o nemoc z povolání.
Nároky při nemoci z povolání
Pakliže řízení o posouzení nemoci z povolání skončí kladně, zaměstnanec má nárok na:
- jednorázovou náhradu ve výši 12násobku průměrného měsíčního výdělku (§ 271ca zákoníku práce),
- finanční dorovnání za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (§ 271a zákoníku práce),
- náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (§ 271b zákoníku práce),
- kompenzaci za bolest a ztížení společenského uplatnění (§ 271c zákoníku práce),
- úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením (§ 271g zákoníku práce).
Povinnost poskytnutí finanční kompenzace neodpadá ukončením pracovního poměru, a to ani, když bude rozhodnutí potvrzující nemoc z povolání vystaveno později - § 271ca odst. 3 zákoníku práce.
Datum publikace: 18. 8. 2026
Autor: Klára Málková