Řešíte, zda nemovitost či jiný hodnotnější majetek darovat svým blízkým nebo jeho převod ponechat až na dědické řízení? Každá z těchto možností má odlišné právní, finanční i praktické důsledky. Darování umožňuje převést jmění okamžitě, zatímco dědění zachovává vlastníkovi plnou kontrolu nad majetkem po celou dobu života. Rozhodnutí proto závisí zejména na rodinné situaci a vzájemné důvěře.

Jak může vypadat majetkové uspořádání po smrti? Kolik stojí řízení o pozůstalosti a jaký je jeho průběh? Na co si dát pozor při darování nemovitosti? 

Dědické tituly

Existují tři způsoby rozdělení majetku mezi dědice, a to:

  • dědická smlouva, 
  • závěť, 
  • zákon. 

Jedná se o tzv. dědické tituly - na základě jiného důvodu dědit nelze. 

Dědická smlouva 

Dědická smlouva představuje jednak nejsilnější dědický titul, jednak jedno z možných pořízení pro případ smrti. 

Jedná se o dvoustranné právní jednání, přičemž se uzavírá mezi budoucím zůstavitelem a budoucím dědicem. 

Vyžaduje se osobní jednání - výjimkou je sjednání dědické smlouvy ve prospěch nezletilého či právnické osoby (jejich podpis zákon nevyžaduje). 

Zůstavitel může tímto způsobem rozhodnout až o ¾ svého majetku - o zbylé části je nutné pořídit závěť. 

Dědická smlouva se uzavírá ve formě notářského zápisu. Pokud není dodržena forma, neznamená to automaticky neplatnost právního jednání - na dědickou smlouvu lze hledět jako na závěť. 

Závěť

Závěť je nejčastějším pořízením pro případ smrti. Občanský zákoník stanoví tři typy závěti s odlišnými podmínkami platnosti. 

  • Holografní závěť: Sepsaná vlastní rukou zůstavitele a opatřená jeho podpisem. Dokument musí být označen jako “závěť”. 
  • Alografní závěť: Vytvořena jiným způsobem (např. na počítači). Zůstavitel musí před dvěma současně přítomnými svědky výslovně prohlásit, že se jedná o jeho poslední vůli a současně je třeba, aby všichni přítomní závěť vlastnoručně podepsali. Svědkem může být jakákoli osoba starší 18 let, znalá jazyka, v němž byla závěť vytvořena, a současně na obsahu poslední vůle nesmí mít právní zájem (nestane se dědicem).
  • Notářská závěť: Závěť je vyhotovena formou notářského zápisu. Posléze dochází k jejímu uložení v Evidenci právních jednání pro případ smrti. 

Závěť umožňuje pořídit o některém či veškerém majetku, a to dle vůle zůstavitele. Je tedy možné ponechat dědicům konkrétní věci nebo stanovit velikosti jejich podílů (v opačném případě se dědí rovným dílem).

Zákonná dědická posloupnost

Pokud v době úmrtí neexistuje závěť ani dědická smlouva, nastává dědění dle pravidel občanského zákoníku. Ten stanoví celkem šest dědických tříd s chronologickou posloupností. 

V první třídě dědí manžel a zůstavitelovi potomci, případně jejich děti, tj. vnoučata. Pokud zůstavitel neměl potomky, vnoučata či pravnoučata, nedědí nikdo a postupuje se do druhé dědické třídy. Manžel totiž nesmí v první třídě dědit sám. 

Druhá třída zákonných dědiců se skládá z manžela, rodičů zesnulého a osoby, s níž zůstavitel v době úmrtí sdílel společnou domácnost nejméně po dobu 1 roku. S výjimkou manžela, který obdrží nejméně polovinu majetku, se dědí rovným dílem.

Příklad: Zůstavitel měl v době smrti manželku, přítelkyni, s níž žil celkem 9 měsíců, a matku, přičemž po sobě nezanechal poslední vůli. Nastává tak dědění ze zákona. Jelikož zesnulý neměl žádné potomky, manželka nemůže v první třídě dědit sama. 
Majetek se tak rozdělí mezi manželku a matku v druhé třídě dědiců. Obě obdrží ½ majetku. Přítelkyně dědit nebude, protože nesplnila podmínku společné domácnosti po dobu 1 roku před smrtí zůstavitele. 
V případě, že by zesnulý žil s přítelkyní alespoň 12 měsíců, získala by společně s matkou 1/4 z pozůstalosti. Manželka by obdržela ½. 

Dědické řízení

Řízení o pozůstalosti (neboli dědické řízení) představuje specifický proces, přičemž musí proběhnout vždy. Tedy i za předpokladu, že byl zesnulý nemajetný. 

Matriční úřad nejprve vystaví úmrtní list, který zašle příslušnému soudu. Ten posléze jmenuje notáře, který povede řízení o pozůstalosti. 

Notář provede předběžné šetření, které slouží ke zjištění majetkových poměrů zůstavitele a prověření existence pořízení pro případ smrti. 

Posléze se uskuteční projednání pozůstalosti, které zpravidla končí uzavřením tzv. dohody o vypořádání dědictví. Až poté mohou dědici s majetkem volně nakládat. 

Dědické řízení však není bezplatné - je třeba uhradit odměnu notáři. Ta se odvíjí od hodnoty majetku zůstavitele. Minimální výše poplatku za vedení řízení o pozůstalosti činí 2 000 Kč bez daně z přidané hodnoty. 

Dědictví v současné době nepodléhá dědické ani jiné dani. Dědická daň byla zrušena a nabytí majetku děděním je osvobozeno od platby daně z příjmů fyzických osob. 

Darování

Výhodou darování, které představuje alternativu dědického řízení při převodu hodnotného majetku, je především možnost okamžitého převodu vlastnického práva. Obdarovaný se tak stává vlastníkem majetku již v průběhu života zůstavitele, přičemž s ním může volně nakládat. 

Přestože proběhne dědické řízení, darovaný majetek nebude jeho předmětem. Sníží se tak úhrada za vedení řízení o pozůstalosti a rodina bude moci s majetkem nepřetržitě nakládat dle své vůle. 

Nicméně v případě darování nemovitosti doporučujeme výhradu osobní služebnosti s právem dožití, a to se současným zápisem do katastru nemovitostí. Dárce tak bude mít jistotu, že za předpokladu zhoršení rodinných vztahů nebo změny vlastníka nemovitosti, nepřijde o bydleni.  

Darování je za splnění určitých podmínek osvobozeno od platby daně z příjmů - zpravidla v případě příbuzenství a osob, které spolu nejméně po dobu 1 roku sdílí společnou domácnost. 

Datum publikace: 21. 8. 2026

Autor: Klára Málková