K 1. 1. 2026 vstoupila v účinnost novela občanského zákoníku, označována jako tzv. “rozvodová novela”. Jaké podmínky platí pro rozvod manželství? Mění se pravidla rozhodování soudů v otázce péče o společné nezletilé děti po zániku svazku? Změny se však netýkají pouze zániku manželství, nýbrž i dalších zásadních oblastí rodinného práva. Jaký je obsah rodičovské odpovědnosti? A které příjmy se zohledňují při rozhodování o výživném?

Změny rodinného práva 2026

Nejvýznamnější novinky se týkají zejména:

  • rozvodu manželského soužití,
  • zákazu tělesného trestání dítěte,
  • rodičovské odpovědnosti,
  • péče o dítě,
  • práva na styk s dítětem, 
  • vyživovací povinnosti.

Rozvod manželství 

Občanský zákoník v roce 2025 rozlišoval dva druhy rozvodů, a to:

  • sporný rozvod manželství (se zjišťováním příčin rozvratu),
  • nesporný rozvod manželství (bez zjišťování příčin rozvratu).

Klíčovým rozdílem mezi oběma typy rozvodů je především shoda manželů ohledně zániku svazku. U sporného rozvodu podává manžel, který se chce rozvést, samostatnou žádost. V případě nesporného rozvodu oproti tomu dochází ke shodě manželů prostřednictvím společně podaného návrhu. 

Nesporný rozvod manželství (2025)

Společný návrh na nesporný rozvod manželství bylo možné podat, pokud:

  • od uzavření sňatku uběhl alespoň jeden rok, 
  • manželé žili nejméně po dobu šesti měsíců v oddělených domácnostech, 
  • manželé se vzájemně dohodli na majetkovém vypořádání,
  • soud schválil dohodu o úpravě poměrů ke společným nezletilým dětem pro dobu po zániku svazku. 

Smluvený rozvod manželství (2026)

Od roku 2026 je institut nesporného rozvodu nahrazen tzv. “smluveným rozvodem”. 

Smluvený rozvod manželství se rovněž realizuje podáním společného návrhu k soudu. Nutnou podmínkou je tedy shoda manželů ohledně existence rozvratu soužití, přičemž není potřeba, na rozdíl od nesporného rozvodu, prokazovat pravdivost jejich tvrzení. Existence rozvratu svazku se tudíž předpokládá, ledaže soud zjistí opak. 

Současně odpadá podmínka oddělených domácností, tj. manželé mohou v době podání návrhu na smluvený rozvod sdílet společnou domácnost. 

Sporný rozvod manželství (2026)

V případě sporného rozvodu odpadá podmínka zjišťování příčin rozvratu manželského soužití. Pár tudíž nemusí podávat výpověď u soudu, aby prokázal, že tvrzené skutečnosti způsobily rozvrat svazku. Příčiny rozvratu se zjišťují pouze, pokud existují důvody, pro něž nemůže být manželství rozvedeno. 

Pokud tedy nedosáhnete shody ohledně ukončení manželství, případně nesplníte podmínky pro smluvený rozvod, nemusíte již v žádosti o rozvedení svazku uvádět důvod rozvratu. Stačí pouze podat neodůvodněnou žádost o rozvod a uhradit za ni soudní poplatek.

Péče o společné děti

Co se týče péče o společné nezletilé děti, vyžaduje se vzájemná shoda. Od roku 2026 se nevede samostatné opatrovnické řízení, neboť dochází k jeho sjednocení s řízením o rozvodu. Rozvodové řízení se tak zrychlí a zjednoduší.

Zákaz tělesného trestání dítěte

Na dítě nelze aplikovat “výchovné prostředky”, jež by snížily jeho důstojnost. Nyní dochází k definici těchto prostředků. Konkrétně se jedná o fyzické trestání, duševní strádání či jakékoli jiné jednání, které by narušilo, resp. snížilo, důstojnost dítěte.

Rodičovská odpovědnost

Co se týče rodičovské odpovědnosti, její definice se upřesňuje tak, aby bylo možné zřetelně rozpoznat veškeré její složky. Nadto se rozšiřuje o:

  • právo rodiče na tzv. nepřímý styk s dítětem - např. telefonicky či formou videohovoru,
  • právo na informace, a to jak ze strany rodiče, tak dítěte (jde tedy o vzájemnou informační povinnost). 

Dále se stanoví nový důvod vedoucí k pozastavení výkonu rodičovské odpovědnosti, a to ohrožení duševního vývoje dítěte, tedy psychického a emočního.

Péče o dítě a právo na styk s ním

Od roku 2026 se ruší dosud známé podoby péče o dítě, tedy společná, výlučná a střídavá. Pokud dojde k zániku sezdaného či nesezdaného soužití, je na vůli rodičů, jak si péči o dítě uspořádají, popř. o ní rozhodne soud. Ten může:

  • dítě svěřit do péče obou rodičů,
  • stanovit rozsah péče každého z nich.

Dítěti tak vzniká zákonné právo na rovnocennou péči od obou rodičů a také právo na přímý (osobní) či nepřímý styk s nimi. 

Vyživovací povinnost

Úprava vyživovací povinnosti navazuje na novou koncepci péče o dítě. Při stanovení výživného se bude zohledňovat také potenciální příjem rodičů, nikoli jen jejich skutečný výdělek