Sociální pojištění se skládá ze tří složek, přičemž slouží k úhradě důchodových a nemocenských dávek. Jedná se o odvody na nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Jak se stanoví měsíční záloha na sociální pojištění pro rok 2026? Co je vyměřovací základ? Je třeba hradit pojistné na sociální zabezpečení, i když nepracujete? A jak vysokou částku měsíčně odvádí podnikatelé (OSVČ)?
Sociální pojištění 2026
Úhrada pojistného na sociální zabezpečení je v České republice povinná, avšak pouze v případě, že vykonáváte výdělečnou činnost - tedy máte příjem, z něhož se pojistné odvádí. Jde o rozdíl oproti systému zdravotního pojištění, v němž zálohy povinně hradí i osoby bez zdanitelných příjmů. Nicméně, pokud sociální pojištění dlouhodobě neplatíte pouze z důvodu absence příjmů, z nichž by se prováděla úhrada, nevznikne vám (včasný) nárok na pobírání starobního důchodu nebo nemocenských dávek.
Výše plateb pojistného na sociální zabezpečení se každý rok mění, konkrétně s ohledem na vývoj průměrné mzdy a vyměřovací základ. Vyměřovací základ představuje hrubý měsíční výdělek zaměstnance, případně čistý zisk OSVČ (podíl z daňového základu za předchozí kalendářní rok).
Odvody na sociální pojištění 2026
Jaké jsou pro rok 2026 stanoveny limity a odvody na sociální pojištění?
Pracovní smlouva
Měsíční zálohy na pojistné se u zaměstnanců stanoví individuálně, konkrétně dle hrubého měsíčního výdělku. Sociální pojištění se dělí mezi zaměstnance a zaměstnavatele nerovnoměrně.
Zatímco zaměstnavatel hradí 24,8 % z vyměřovacího základu zaměstnance (21,5 % na důchodové pojištění, 2,1 % na nemocenské pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti), zaměstnanec odvádí pouze 7,1 % (6,5 % na důchodové pojištění a 0,6 % na nemocenské pojištění). Dohromady tedy měsíční záloha na pojistné činí 31,9 %, přičemž více než ¾ hradí zaměstnavatel.
Platba pojištění probíhá ze strany zaměstnavatele, a to v období od 1. do 20. dne následujícího měsíce, za který je mzda splatná. Pojištění se tedy platí zpětně, přičemž úhrada např. za únor 2026 proběhne v termínu od 1. do 20. března 2026.
Dohoda o provedení práce
Dohoda o provedení práce má poměrně vysoký limit pro vznik účasti na pojistném. Jde o 25 % z průměrné mzdy, přičemž v roce 2026 činí limit 12 000 Kč. Výše zálohy na pojistné se odvíjí od hrubé měsíční odměny z dohody.
Dohoda o pracovní činnosti
U dohody o pracovní činnosti dochází k odvodu pojistného při překročení limitu 4 500 Kč měsíčně. Úhrada se opět odvíjí od hrubého měsíčního příjmu z dohody.
OSVČ s podnikatelskou činností hlavní
Osoba samostatně výdělečně činná si zajišťuje platby pojistného sama. Sazba činí 29,2 % z vyměřovacího základu (28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti). Nemocenské pojištění je u podnikatelů dobrovolné, přičemž se v případě přihlášení k jeho platbě odvádí 2,7 %.
Minimální výše úhrad sociálního pojištění, kterou musí OSVČ odvádět v roce 2026, činí pro hlavní činnost 5 720 Kč. Samozřejmě existují výjimky pro osoby, které začaly nově podnikat či své podnikání obnovily (v takovém případě je při splnění zákonných podmínek záloha nižší nebo nulová).
Splatnost je stanovena od prvního do posledního dne měsíce, za nějž se pojistné hradí. To znamená, že platba za např. březen 2026 musí proběhnout v období od 1. do 31. března 2026.
OSVČ s podnikatelskou činností vedlejší
Při podnikání na činnost vedlejší není v některých případech třeba hradit zálohy na sociální pojištění (nedojde-li k překročení limitu v částce 117 521 Kč).
Pokud bude stanovený limit překročen nebo se OSVČ dobrovolně přihlásí k účasti na důchodovém pojištění, musí odvádět alespoň minimální zálohu ve výši 1 574 Kč.
Osoba bez zdanitelných příjmů
Osoba, která nemá žádné zdanitelné příjmy, pojistné na sociální zabezpečení nehradí. Nicméně přichází tak o možnou výplatu nemocenských dávek a dané období se jí nezapočítává do doby potřebné pro vznik nároku na starobní důchod.