Tisková zpráva AOP: Občanské poradny bilancují další rok práce a upozorňují na systémové problémy
V minulém roce občanské poradny vyřídily celkem 71 448 dotazů. Za každým z nich se skrývá konkrétní lidský příběh ne vždy se šťastným koncem. Vyškolení poradci občanských poraden však vždy usilují o nalezení co možná nejlepšího řešení pro každého, kdo se na poradny obrátí. „Jsme jedna z nejširších sítí bezplatných poraden pro lidi v nouzi v České republice,“ říká předseda Asociace občanských poraden, Hynek Kalvoda.
I v loňské statistice dominuje s 25 971 dotazy dluhová problematika. S 10 139 dotazy na druhém místě zůstávají rodinná témata. Poradci pomáhají klientům se sepisováním žádostí o rozvod, návrhů na svěření nezletilých dětí do péče či pěstounské péče, návrhů na zvýšení výživného, žádosti o náhradní výživné či žalob o výživné. „Opakovaně se zde setkáváme s rozpory mezi opatrovníkem a opatrovaným, kterého soud omezil na svéprávnosti, upozorňuje Kalvoda na další téma a vysvětluje: „Soudy omezení často definují jen vágně a v konkrétních situacích pak není jasná hranice mezi právy opatrovaného a opatrovníka. Je například sporné, kdo rozhoduje o zdravotním stavu opatrovaného, zda se může se opatrovaný přestěhovat bez souhlasu opatrovníka, svévolně opouštět obydlí, např. na několik dní a podobně.“ Zkušenosti z poraden rovněž ukazují, že opatrovníci nebývají dostatečně seznámeni se svými právy a povinnostmi. Často vůbec neví, co pro ně opatrovnictví znamená. Není jim ani známo, jak má vypadat zpráva opatrovníka pro soud a neví, jak mají postupovat, pokud má opatrovanec nějaké dluhy.
K otázkám pomoci ze strany státu formou sociálních dávek poradci považují za vhodné upozornit na fakt, že dávky sice svou rozmanitostí a rozsahem na první pohled nabízí možnosti, jak se vyhnout propadu mnoha skupin obyvatelstva na samé dno existence, ve skutečnosti je však mnohdy obtížné finanční pomoc získat. Postupy Úřadů práce nebývají v praxi zcela jednotné. K prokázání některých skutečností, jež jsou podstatné pro přiznání dávky, každý Úřad práce vyžaduje odlišný způsob důkazu. „Bohužel někdy též platí, že pracovníci Úřadu práce podávají klientům mylné informace, požadují podklady, které nejsou nutné k podání žádostí o sociální dávky, a i jinak překračují své kompetence,“ uvádí Kalvoda.
V kategorii dotazů na sociální dávky vzrostl v loňském roce zájem o příspěvek na bydlení. Zvýšený zájem o tuto sociální dávku vede k zavalení úřadů žádostmi a jejich zdlouhavému vyřizování. Zvýšené náklady na bydlení se pak promítnou do výše příspěvku na bydlení až po 3 měsících, což může být problematické zejména pro seniory s nízkými příjmy nebo matky samoživitelky, kteří mívají měsíční výdaje rozpočtené do poslední položky a nemají další zdroje na krytí zvýšených nákladů. Z pohledu občanských poraden by možná prospělo, aby žadatelé o příspěvek na bydlení museli dokládat své finanční poměry a dávka byla více cílena na skutečně potřebné.
Praha, 8.3.2023
Kontakt:
Hynek Kalvoda
Předseda výboru Asociace občanských poraden, z.s.
Sabinova 3
130 00 Praha 3
Tel. 777 257 568
e-mail: